Kontakt: pavlikova@biostatisticka.cz

Zdroje

Na této stránce naleznete přehledně vypsané zdroje, ze kterých čerpám při své práci týkající se tématu péče o těhotnou, rodící a šestinedělku a její prenatální, rodící se a narozené dítě. Jsou rozdělené na tři části: pravidelně publikující státní instituce, pravidelně publikující nezávislé a jiné organizace a na sekci shrnující a odkazující na vybrané zásadní odborné studie týkající se tématu péče. U článků je na rozkliknutí k dispozici stručný obsah a hlavní závěry, dále odkaz na plný text a případně odkaz na podrobnější informace o článku na blogu.

Zdroje budou postupně přibývat.

Státní a národní instituce a jejich pravidelné publikace

Český statistický úřad (ČSÚ)


  • Ohledně porodů, úmrtí a dalších změn obyvatelstva sbírá data z úřadů pověřených vedením matrik prostřednictvím hlásících formulářů.
  • Vydává pravidlené ročenky, kde tyto změny zachycuje a komentuje.
  • Články, které využívají tohoto zdroje, najdete pod štítkem ČSÚ.

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS)


  • Sbírá data ohledně těhotenství, porodů, úmrtí, potratů, diagnostiky a výskytu vývojových vad a dalších zdravotních aspektů pomocí hlásících formulářů, které vyplňují zdravotnická zařízení dle vydaných pokynů.
  • Vydává pravidlené ročenky i mimořádné publikace, kde tyto změny zachycuje a komentuje.
  • Články, které využívají tohoto zdroje, najdete pod štítkem ÚZIS.

Socialstyrelsen (Národní rada pro zdraví a prosperitu)

  • Švédská instituce, která sbírá a podrobně zpracovává také data o všech oblastech týkajících se reproukce ve Švédsku.
  • Vydává pravidlenou komentovanou ročenku Graviditeter, förlossningar och nyfödda barn (Těhotenství, porod a novorozenec).
  • Články, které využívají tohoto zdroje, najdete pod štítkem Švédsko.

BORN Ontario (BORN: Better Outcomes Registry & Network)


  • BORN je registr zřízený kanadskou provincií Ontario v roce 2009, kdy spojil několik původně nezávislých registrů týkajících se péče o těhotné a novorozence. Z hlediska péče vedené porodními asistentkami je zásadní přičlenění do té doby soukromě vedeného registru organizace porodních asistentek (Ontario Midwifery Program).
  • Registr je navázán na žádost o proplacení poskytnuté péče (obvyklý způsob v kanadském zdravotním systému) a data jsou tak zadávána v reálném čase, velmi brzy po ukončení poskytování péče.
  • V současné době umožňuje registr prohlížení na souhrnné úrovni všem včetně příjemců péče, na podrobné úrovni pak konkrétním poskytovatelům, kteří ke svým individuálním datům a výsledkům své péče dostávají i souhrnné hodnoty dalších skupin poskytovatelů dle nastaveného třídění. Tím je zaručena kvalitní zpětná vazba.
  • Ontario tak vede podrobný registr všech porodů včetně mimoklinických; porodní asistentky evidují data ohledně vlastní péče i předávání do vyšší péče.
  • Články, které využívají tohoto zdroje, najdete pod štítkem BORN a obecně články, které se zabývají kanadským systémem péče, pod štítkem Kanada.


Jiné organizace a jejich (pravidelné) publikace

Gesellschaft für Qualität in der außerklinischen Geburtshilfe (Organizace pro kvalitu mimoklinické porodní asistence, QUAG)


  • Německá nezávislá organizace, která od roku 1999 sbírá a podrobně zpracovává data od německých samostatných porodních asistentek, poskytujících péči buď ve vlastním sociálním prostředí nebo v porodních domech.

  • Za celou dobu fungování má organizace k dispozici údaje o více než 100000 mimoklinických a 17000 transferovaných porodech.


  • Dotazník, který porodní asistentky vyplňují a odevzdávají, má několik podrobných částí a zachycuje prakticky všechny aspekty zdravotního stavu matky i dítěte v těhotenství, během porodu a po porodu. Velký důraz klade na informace okolo transferu do porodnice (který nastává mezi 15 a 20% porodů naplánovaných mimo ZZ, ale pouze u 1.5% porodů urgentně).

  • Vše publikuje v podrobných každoročních pulikacích k přečtení zde.

  • Články, které využívají tohoto zdroje, najdete pod štítkem QUAG.

Euro-peristat (odkaz)


  • Projekt založený v roce 1999, který má za úkol sledovat indikátory perinatálního zdraví v evropských státech, hledat společnou dohodu, které indikátory mají jednotlivé státy sledovat, dohlížet na jejich sběr a zpracovávat je do publikací. Spolupracuje přitom s dalšími organizacemi, jako například SCPE, která sleduje incidence dětské mozkové obrny.
  • První celoevropská zpráva byla vydána v roce 2008 s údaji za rok 2004, druhá, s ukazateli revidovánými předchozí zkušeností, v roce 2013 s údaji za rok 2010. Nese název European perinatal health report 2010 a je volně k dispozici.
  • Články, které využívají tohoto zdroje, najdete pod štítkem EURO-PERISTAT.

The Cochrane Collaboration (Cochrane)


  • Nezávislá organizace ustavená v roce 1993, které sdružuje odborníky z řad zdravotníků, statistiků a dalších profesí, a jejímž cílem je na základě pečlivě prováděných analýz a metaanalýz vydávat doporučení založená na přesvědčivých důkazech.
  • Podrobné analýzy jsou publikovány v plně přístupné formě v The Cochrane Library a vydávány v časopise The Cochrane Database of Systematic Reviews, jejich internetová podoba je denně aktualizována.
  • Stručné souhrny a vydaná doporučení pro poskytovatele péče jsou vydávána jako Summaries.
  • Články, které využívají tohoto zdroje, najdete pod štítkem Cochrane.

Alliance francophone pour l’accouchement respecté (AFAR)


  • Francouzská nezávislá organizace, která si klade mimo jiné za cíl shromažďovat informace o výzkumu v oblastti porodnictví, aby byly přímo dostupné komukoli, kdo se tématy zabývá.
  • Databáze studií je dostupná s klíčovými slovy v angličtině, francouzštině a portugalštině.
  • Stejně tak je možné databázi prohledávat v rozšířeném modu i dle autorů, roku vydání apod.
  • Články, které využívají tohoto zdroje, najdete pod štítkem AFAR.


Vybrané odborné články

Midwife-led continuity models versus other models of care for childbearing women.
Sandall J, Soltani H, Gates S, Shennan A, Devane D. Cochrane Database of Systematic Reviews 2013 Aug 21;8:CD004667

Stručný obsah a závěry

Velká metaanalýza 13 randomizovaných studií zahrnující 16 242 žen a porovnávající kontinuální péči v těhotenství, za porodu a po porodu poskytovanou jednou porodní asistentkou s jinými způsoby péče (zpravidla porodníků, rodinných lékařů nebo týmu PA).

Výsledky ukazují, že ženy v kontinuální péči PA měly více spontánních vaginálních porodů, méne operativních porodů, méně poranění, méně užívaly analgesii včetně místní (epidurální apod.) Nebyly nalezeny rozdíly v četnosti císařských řezů. Stejně tak zdraví dětí bylo v kontinuální péči porodní asistentky srovnatelné se zdravím dětí v jiném typu péče.

Studie uzavírá, že většině žen by měla být nabídnuta péče vedená porodní asistentkou, pouze ženám se zásadními zdravotními nebo s těhotenstvím souvisejícími potížemi by měla být nabízena jen po důkladném uvážení.

Outcomes of planned home birth with registered midwife versus planned hospital birth with midwife or physician.
Janssen PA, Saxell L, Page LA, Klein MC, Liston RM, Lee SK. CMAJ 2009 Sep 15;181(6-7):377-83.

Stručný obsah a závěry

Studie zahrnující všechny porody asistované samostatnými porodnámi asistentkami v období 2000-2004, které byly naplánovány doma (2889 rodiček) nebo se stejnými PA v nemocnici (4752 rodiček). Tyto ženy jsou metodou párování doplněny celkem 5331 ženami, které ve stejném období plánovaně rodily ve stejných nemocnicích v péči lékařů.

Rozhodnutí porodit doma v péči registrované PA v porovnání s porodem v porodnici bylo spojeno s velmi nízkou, srovnatelnou mírou perinatální úmrtnosti. Ženy, které plánovaly porod doma, měly významně méně všech sledovaných porodnických intervencí a stejné nebo menší riziko nepříznivých zdravotních výsledků oproti porodům v porodnicích (ať už s PA nebo s lékařem). Jejich novorozenci měli stejné nebo nižší riziko fetální nebo neonatální morbidity. Výsledky ukazují, že užívaná kriteria pro výběr žen vhodných k porodu doma v péči registrovaných PA vhodně podporují možnost volby místa porodu.

Perinatal and maternal outcomes by planned place of birth for healthy women with low risk pregnancies: the Birthplace in England national prospective cohort study.
Birthplace in England Collaborative Group. BMJ 2011;343:d7400

Stručný obsah a závěry

Cílem prospektivní kohortové studie bylo zmapovat všechny v Anglii dostupné možnosti porodní zdravotní péče, zjistit, jaká jsou s nimi spojená rizika, kdy a za jakých podmínek byl nutný převoz; dále pak porovnání jednotlivých možností z ekonomického hlediska a v neposlední řadě také zjistění profesionální úrovně. Studie pracovala v průběhu tří let s daty 64538 zdravých žen s nízkorizikovým těhotenstvím. Poskytování péče bylo rozděleno na čtyři skupiny: porodní asistentky poskytovaly péči doma, v samostatných porodních domech a v porodních centrech, lékaři pak v porodnicích.

Hlavním sledovaným parametrem pro výzkum byl výskyt vážných komplikací v průběhu nebo krátce po porodu (úmrtí během porodu nebo do 7 dní po porodu, zlomeniny pažní, klíční kosti, poškození nervů brachiálního plexu, neonatální encefalopatie, vdechnutí smolky).

V porovnání nebyl mezi výsledky porodnic a souhrnně péčí porodních asistentek shledán významný rozdíl. Pro druho- a vícerodičky neexistuje statisticky významný rozdíl ve výskytu komplikací mezi porodem doma, v obou typech porodních domů a porodnicí. Prvorodičky plánovaně rodící doma čelí zhruba 2x vyššímu riziku komplikací a také relativně vysoké pravděpodobnosti nutnosti převozu do porodnice během a bezprostředně po porodu (37-45%), zatímco u druho- a vícerodiček je to pouze 9-13%.

Ze závěrů této studie vyplývá, že pro nízkorizikové ženy jsou všechny dostupné možnosti porodní péče velmi bezpečné. Autoři na základě nově dosažených výsledků doporučují korekci v péči o těhotné ženy především v tom smyslu, že by měly být podporovány v možnosti informované volby. To se týká i prvorodiček, jež mohou i po poučení o vyšším riziku převozu zvolit porod v domácím prostředí. Mělo by také vznikat více porodních domů.

Maternal and newborn outcomes in planned home birth vs planned hospital births: a metaanalysis.
Wax JR, Lucas L, Lamont M, Pinette MG, Cartin A, Blackstone J. Am J Obstet Gynecol. 2010 Sep;203(3):243.e1-8

Stručný obsah a závěry

Studie se snaží pomoci technik metaanalýzy spojit 12 studií proměnlivé kvality a metodologie, aby získali diky vysokému počtu zahrnutých subjektů přesnější odhad novorozenecké a perinatální úmrtnosti při porovnání mimoklinických a nemocničních porodů.

Do médií se dostal pouze závěr uvedený v abstraktu, tedy “Méně lékařských intervencí u plánovaných porodů doma je asociováno s trojnásobným zvýšením novorozenecké úmrtnosti.” Tento závěr byl však založen na zvláštním a nikde neodůvodněném výběru studií, z nichž některé byly velmi staré (časový rozdíl mezi studiemi byl téměř 40 let), v jiných porodům doma neasistovaly certifikované PA, měly různou definici novorozenecké úmrtnosti a ani sami autoři některé obecně doporučované definice nerespektují. Navíc, perinatální nepodařilo se jim prokázat rozdíly v perinatální úmrtnosti a ani výsledek upravené metaanalýzy, aby zahrnovala pouze porody asistované certifikovanou PA, neprokázal rozdíly v žádném z úmrtnostních parametrů.

Studie byla v odborném tisku několikrát kritizována pro různá metodologická pochybení, chyby v tabulkách, nevhodnost a chybovost použitého software.
Přes tyto vážné nedostatky tvoří studie Wax et al. základ doporučení American College of Obstetricians and Gynecologists Committee, a takto je předkládána budoucím rodičům a zdravotnickým profesionálům jako nejnovější stav poznání založeného na důkazech.

Effects of continuity of care by a primary midwife (caseload midwifery) on caesarean section rates in women of low obstetric risk: the COSMOS randomised controlled trial.
McLachlan HL, Forster DA, Davey MA, Farrell T, Gold L, Biro MA, Albers L, Flood M, Oats J, Waldenström U. BJOG 2012 Nov;119(12):1483-92

Stručný obsah a závěry

Australská randomizovaná studie zahrnující 2314 nízkorizikových žen, z nichž 1156 bylo průměrně v 16tt randomizováno k péči jedné porodní asistentky s kolegyní jako zálohou a 1158 ke standardní péči personálu. Veškerá péče se odehrávala ve velké porodnici Royal Women’s Hospital v Melbourne (cca 6500 porodů ročně). Celkem 12 porodních asistentek, které vykonávaly kontinuální péči, dodržovalo protokoly této porodnice a mělo na starosti zhruba 45 žen ročně.

Hlavním sledovaným parametrem byla míra císařských řezů. Ve skupině s kontinuální péčí jich proběhlo 19.4%, ve skupině standardní 24.9%. U prvorodiček byl rozdíl ještě výraznější. Mezi další významné výhody kontinuální péče patřilo: vyšší šance na spontánní vaginální porod, menší užití epidurální analgesie včetně u prvorodiček a menší míra episiotomií. Žádný z neonatálnách výsledků nebyl statisticky významně lepší v standardní péči.

Studie se též zabývala spokojeností a pocity žen zvhledem k poskytnuté péči a prúběhu porodu. Ženy v kontinuální péči byly zcela jednoznačně spokojenější s péčí jak před porodem, tak během porodu i po porodu. Nejvetším rozdíl mezi kontinuální a standardní péčí vnímaly ženy v poskytnutí emocionální podpory a jasných informací. Při porodu ženy v kontinuální péči cítily, že mají porod pod větší kontrolou.

Analýza špatného/dobrého pocitu z porodu, provedená nezávisle na způsobu péče, ukázala, že zásadním faktorem pro dobrý pocit z porodu je pocit kontroly nad situací. Další faktory asociované s pozitivním prožitkem pak byly pocity hrdosti, zvládání bolesti, možnost volného vyjadřování a podpora personálu. S negativními pocity byly asociovány veškeré intervence včetně epidurální analgesie, a také primiparita.

Caseload midwifery care versus standard maternity care for women of any risk: M@NGO, a randomised controlled trial.
Tracy SK, Hartz DL, Tracy MB, Allen J, Forti A, Hall B, White J, Lainchbury A, Stapleton H, Beckmann M, Bisits A, Homer C, Foureur M, Welsh A, Kildea S. Lancet 2013 Nov 23;382(9906):1723-32

Stručný obsah a závěry

Randomizovaná studie sledující 1784 žen náhodně určených ke kontinuální péči jedné porodní asistentky nebo ke standardní péči. Ženy nebyly speciálně vybírány s ohledem na porodnické riziko. Hlavním sledovaným parametrem byla míra porodů císařským řezem. V této studii nebylo statisticky prokázáno, že by kontinuální péče pro ženy libovolného typu rizika míru císařských řezů snižovala. Míra císařských řezů v obou skupinách byla hluboko pod celoaustralským průměrem (21% a 23% oproti 32%), což může být ovlivněno tím, že jedno z center, které se otevřelo možnosti kontinuální péče pro jakoukoli příchozí, změnilo díky tomu své postupy i u péče standardní. Míra císařských řezů, která byla použita na počátku studie k stanovení potřebného počtu pozorování, byla v tomto centru původně výrazně vyšší, 29%.

Výsledky obou sledovaných skupin žen se statisticky významně nelišily ani co do míry operativních porodů, užití epidurální analgesie, episiotomií a jiných poporodních poranění. Také se nelišily v perinatálních výsledcích. Skupina v kontinuální péči měla více spontánních začátků porodu, méně vyvolávaných porodů, méně augmentace oxytocinem, méně fakmakologické analgezie, menší krevní ztráty, dřívější odchod domů, děti byly více kojeny.

Tyto “drobné” rozdíly přispěly k tomu, že střední hodnota vynaložených nákladů na jednu ženu v kontinuální péči byla o 10% nižší a střední hodnota nákladů na dítě byla o 13% nižší než při standardní péči v těhotenství, při a po porodu. Toto zjištění je v příkrém kontrastu s běžným vnímáním personalizované péče porodní asistentky jako něčeho nadstandardního, co si systém proplácení zdravotní péče nemůže dovolit.

Outcomes of care for 16,924 planned home births in the United States: the Midwives Alliance of North America statistics project, 2004 to 2009.
Cheyney M, Bovbjerg M, Everson C, Gordon W, Hannibal D, Vedam S. J Midwifery Womens Health. 2014 Jan-Feb;59(1):17-2

Stručný obsah a závěry

Dlouho očekávaná studie zpracovávajcí databázi Midwives Alliance of North America. Popis tvorby databáze je publikován v samostatném článku, které se dotýká i kvality reportování a dalších parametrů.

Údaje pocházejí z porodů klientek zaregistrovaných po souhlasu porodní asistentkou časně v průběhu těhotenství, čímž by se měla omezit podhlášenost případných špatných výsledků. Set z let 2004-2009 zahrnuje celkem 24848 případů péče od 20-30% porodních asistentek se samostatnou licencí. Z těchto případů tvořilo 81% plánované porody doma (přibližně třetina všech porodů doma, které se v daném období v USA odehrály). Převážná většina zaregistrovaných klientek byla v péči porodní asistentky s některým z typů americké certifikace (zpravidla Certified Professional Midwife – CPM, 79%), 6% porodů bylo zaregistrováno pomocníkem u porodu, když nemá žádnou z PA licencí. Údaje, které obsahovaly informaci o transferu péče do porodnice nebo o perinatální úmrtí dítěte nebo matky byly doplňovány o další podrobnosti včetně příčiny úmrtí určené pitvou.

Míra spontánního vaginálního porodu, operativního vaginálního porodu a císařského řezu u plánovaných domácích porodů (16924) byla 93.6%, 1.2%, a 5.2%. Z 1054 žen, které se pokoušely o vaginální porod po sekci, bylo 87% úspěšných. Apgar skóre < 7 se přihodilo u 1.5% novorozenců. K transferu během porodu došlo u 11% případů a po porodu u 2.4%. Po vyloučení letálních vrozených vad byla úmrtnost v průběhu porodu, časná novorozenecká a pozdní novorozenecká úmrtnost 1.30, 0.41 a 0.35 promile. [/toggle]