Analýza dat o rodičkách z registru NRC – 1. část – počty

Úvodní část analýzy vypracované pro Platformu zdravotních pojištěnců v září 2015. Konkrétní připomínky vítány na kontaktním emailu nebo FB stránce. Celá analýza je v podobě PDF dokumentu ke stažení zde.

← Úvod najdete zde

Analýza zpracovává data z registru Národního referenčního centra (NRC) za roky 2009-2013, tříděná podle jednotlivých zdravotnických zařízení. Pro každé zdravotnické zařízení je uveden buď počet osob zařazených do konkrétní baze systému DRG nebo počet osob, pro které byl evidován konkrétní sledovaný výkon. (Kódování bazí a výkonů je dostupné například zde, porodnictví je na stranách 234 – 247, stručný přehled kódů a jejich užití při výpočtech v analýze zde). Pro výkonové analýzy (2. část a dále), které analyzují podíl různých výkonů v jednotlivých zdravotnických zařízeních, byli vyřazeni klienti pojišťovny 205, která ve sledovaném období procházela fúzí s jinou zdravotní pojišťovnou a vykazování výkonů z důvodu fúze utrpělo na přesnosti. Lze však snad očekávat, že způsob ošetření rodičky je nezávislý na zdravotní pojišťovně, u které je rodička evidována, a tudíž lze data zobecnit na všechny rodičky ošetřené v daném zdravotnickém zařízení.

Technická poznámka k analýze dle výkonů oproti analýze dle drg: Při pohledu na data dle výkonů je zřejmé, že většina výkonů (98,8%) ze skupiny sedmi “porodních” výkonů (které se vzájemně vylučují, nebo mají vylučovat) je zařazena do skupiny MDC 14. V MDC 14 chybí za sledované roky celkem 6718 případů, nejvíce je zařazeno pod MDC 99 (2679), 23 (2082) a 88 (764). Výkony mimo MDC 14 jsou rozprostřeny mezi téměř všechna zdravotnická zařízení (celkem 96) ze 102. Za předpokladu, že každá rodička je do systému zařazena pouze 1x (s výhradou zmatků okolo slučování pojišťoven, řešeno dále) můžeme buď použít data ze všech MDC nebo se pro jistotu omezit jen na ženy zařazené pod MDC 14. Předpokládáme, že toto nebude hrát vzhledem k rovnoměrnému rozprostření zásadní roli a v následujícím pracujeme s daty přes všechny MDC.

Počet zdravotnických zařízení (ZZ) v ČR a jejich rozdělení podle velikosti

Pro představu o datech a porovnávání v menších skupinách bylo zvoleno mírně arbitrární dělení podle velikosti, založené na průměrném počtu porodů za 5 let). Jasně se vydělila skupina z hlediska celkového přehledu nezajímavých ZZ s pár porody ročně (průměrné počty za 5 let: 20, 12, 1, 3, 0, 1, 2, 0, 37, 0; jde zřejmě o klienty soukromých zdravotníků, kteří k práci využívají nasmlouvané větší pracoviště; data těchto ZZ nebudou podrobněji analyzována), pak skupina s cca 200-400 porody ročně; dále jsme zvolili skupinu malých zařízení, která se pohybují okolo “magické” hodnoty 500 porodů ročně, o které se před několika lety hojně psalo, že je minimální pro schopnost udržení kvality malé porodnice. Pak následuje velká skupina zdravotnických zařízení s 600-1000 porody ročně (pro větší přehlednost nakonec rozdělena na dvě), dále jsme zvolili skupinu 1000-1500, 1500-3000 a centra nad 3000 porodů ročně.

Problémy s počty, interpretace

V následujících grafech uvádíme vývoj počtu porodů v jednotlivých zařízeních v uplynulých letech v kategoriích dle průměrného počtu porodů a dle kraje. Zatímco některá zařízení se stabilně pohybují okolo podobných hodnot, jiná prudce počty mění (důvody individuální: spojení s jiným zařízením, zrušení zařízení apod).

Z grafů lze vyčíst základní skupiny porodních zařízení, regionální strukturu, rušení a vznik zařízení v průběhu sledovaných pěti let. Před sledovaným obdobím skončila porodní oddělení v Hodoníně, Hranici, Sušici, Frýdlantu (2008) a Bohumíně. Během sledovaného období pak v Brandýse nad Labem (2012), Turnově (2011) a Litomyšli (půle roku 2013). Porodnice ve Vrchlabí byla uzavřena na konci roku 2013. Prudký pokles porodů pod 100 ročně zaznamenala i Podřipská porodnice v Roudnici, která se však zdá se odrazila ode dna; za první půli roku 2015 se v ní narodilo dle informací na jejich facebookové stránce 187 dětí a v kategorii fungujících malých porodnic do 400 porodů ročně zůstává. Je zajímavostí, že tato porodnice nově nabízí kontinuální péči vlastní porodní asistentky a ambulantní porody.

Pokles porodů Krajské nemocnice Karlovy Vary je dán administrativním rozdělením zařízení na Karlovy Vary, Cheb a Sokolov, jak je vidět na regionálním grafu.

Upozornění: problémy ve sledovaných počtech porodů i v některých dalších parametrech dělají data pojištěnců pojišťovny 205, kteří byli v některých případech z důvodu slučování s jinou pojišťovnou zaneseni do evidence vícekrát. Ostré výkyvy v počtech porodů u některých ZZ zejména v porodnicích Olomouckého (Olomouc, Středomoravská) a Moravskoslezského (Třinec, Vítkovice, Ostrava) kraje zaznamenané okolo let 2011 a 2012 je tak třeba brát s rezervou. Obecně je třeba velikost na základě počtu porodů ročně brát spíše jako orientační, reálné hodnoty se ve středně velkých porodnicích (800-1500 porodů ročně) se pohybují někde v intervalu +-100 porodů méně nebo více než je zachyceno v grafu.

Grafy celkového počtu vykázaných porodů skrze systém DRG dle velikosti zařízení

(grafy lze zvětšit kliknutím na ně, otevře se větší verze v samostatném okně)

Regionální struktura porodnické péče

Informace o perinatologických centrech (PCIP) a intermediárních centrech (PCIMP) byla čerpána z Věstníku MZ 2/2014, akreditace má mít platnost do roku 2019. Ve sledovaném období nebyla některá ze zařízení (zejména intermediární) takto akreditována; vzhledem k tomu, že analýza má sloužit mimo jiné pro orientaci rodiček v české porodnické nabídce, preferujeme uvádění aktuálního statutu.

• Kraj Praha: soustředí tři z pěti největších porodních zařízení v ČR, žádná porodnice nemá méně než 1000 porodů za rok. Perinatologická centra: ÚPMD, VFN, Motol, intermediární centra: Thomayerova nemocnice, Na Bulovce. Nemocnice Na Vinohradech je řadovým porodním zařízením.
• Středočeský kraj: V roce 2013 celkem 12 porodních zařízení se 400-1500 porody ročně. Čtyři intermediální zařízení (Mladá Boleslav, Kolín, Kladno, Hořovice), krajským perinatologickým centrem pro tento kraj jsou perinatologická centra v Praze.
• Jihočeský kraj: Perinatologické centrum v Českých Budějovicích je doplněno šesti malými zařízeními mezi 400 a 1000 porody ročně. Pod 500 porodů ročně mají pouze Prachatice.
• Vysočina: kraj nemá perinatologické centrum. Největší nemocnice Havlíčkův Brod s necelými 1500 porody ročně je intermediárním centrem. Ostatní porodní zařízení mají mezi 600 a 1100 porody ročně.
• Plzeňský kraj disponuje jedním perinatologickým centrem ve FN Plzeň s 3000 porody ročně. Pět dalších porodních zařízení má 400 až 600 porodů ročně.
• V Karlovarském kraji došlo během sledovaního období k administrativnímu oddělení pracoviště Sokolov (2011) a Cheb (2012) od Karlovarské krajské nemocnice, která je intermediálním zařízením pro tento kraj. Spolu s Ostrovem nad Ohří mají všechna čtyři zařízení mezi 500 a 800 porody ročně. To je zajímavě zejména v souvislosti s tím, že v poslední době někteří odborníci z ČGPS postulují, že hranicí pro dobré fungování porodního zařízení by mělo být alespoň 800 porodů ročně. V Karlovarském kraji by toto nesplnilo žádné ze zařízení, a to ani akreditované intermediární centrum.
• V Libereckém kraji není perinatologické centrum. Liberec s 1500 porody je intermediárním centrem, Jablonec se stejným počtem porodů ročně nikoliv. V kraji jsou nyní jen další dvě porodní zařízení s 800 porody ročně (Jilemnice, Česká Lípa), dvě zařízení (Frýdlant a Turnov) byla zrušena.
• V Ústeckém kraji jsou dvě perinatologická centra, Ústí nad Labem s 1800 porody ročně a Most, kterému počet porodů během sledovaného období klesl z 1300 pod 1000 porodů ročně. Sedm dalších zařízení má mezi 500 a 1000 porody ročně, malá Roudnici na Labem a její nedávný vzestup byl popsán výše.
• V Královéhradeckém kraji je perinatologické centrum v Hradci Králové a čtyři (ve sledovaném období pět) porodních zařízení mezi 400 a 1000 porody ročně. Nejmenší Vrchlabí bylo uzavřeno na konci roku 2013; z dalších skutečností v datech je znát, že ve sledovaném období už kvůli personálním změnám značně ztrácelo poslední zbytky reálných podkladů pro svou dřívější pověst centra šetrných, rodičkou řízených porodů.
• Pardubický kraj nemá perinatologické centrum. Má jedno intermediární centrum v Pardubicích s 1500 porody ročně, porodní oddělení v Ústí nad Orlicí (cca 1200), v Chrudimi (1000) a ve Svitavách (600). Oddělení v Litomyšli bylo uzavřeno v půli roku 2013.
• V Jihomoravském kraji je administrativně největší porodní zařízení v ČR, perinatologické centrum FN Brno (6000 porodů ročně), které má dvě podobně velká pracoviště na Obliním trhu a v Bohunicích. Pracoviště mají i společné odborné vedení a výhledově plánuje obě pracoviště sjednotit pod jednou střechou. Dalším velkým zařízením je také brněnská nemocnice Milosrdných bratří (1800 porodů ročně). Ostatních šest zařízení v kraji má mezi 500 a 1000 porody ročně.
• Ve Zlínském kraji je perinatologické centrum ve Zlíně (2500 porodů) a čtyři zařízení mezi 500 a 1200 porody ročně.
• V Olomouckém kraji je prerinatální centrum v Olomouci s 2000 porody ročně, čtyři podobně velká porodní centra mezi 500 a 1000 porody ročně a malé zařízení pod 500 porodů ročně v Jeseníku. Vývoj dat v průběhu let 2011 a 2012 není příliš spolehlivý z důvodu problému s pojišťovnou 205, který byl uvedený výše.
• V Moravskoslezském kraji je perinatologické centrum ve FN Ostrava (přes 2000 porodů ročně) a intermediární centrum v Městské porodnici Ostrava (1200). Vítkovice mají 1500 porodů ročně. Nad 1000 porodů ročně má ještě i Třinec, Opava a Frýdek-Mistek. Další čtyři zařízení mají mezi 500 a 1000 porody ročně.

Grafy celkového počtu vykázaných porodů skrze systém DRG dle krajů

(grafy lze zvětšit kliknutím na ně, otevře se větší verze v samostatném okně)

← Úvod najdete zde

Tabulka celkového počtu vykázaných porodů skrze systém DRG

← Úvod najdete zde