Kontakt: pavlikova@biostatisticka.cz

Blog

Pečujme o děti a matky zdravě!

V reakci na informace o “novinkách” v české péči o rodičku a její dítě – tedy o možnosti pro ženu rodit jen s porodní asistentkou a o zavedení ambulantního porodu – jsem napsala do Lidových novin článek o skutečně funkčním modelu péče o těhotné, rodící a šestinedělky a o jejich děti.

Minulý týden přinesla média zprávu o “novinkách” v péči o rodící ženu, a sice o nové možnosti porodu pouze s porodní asistentkou. Dle náměstka Ministerstva zdravotnictví Ferdinanda Poláka jde o vyslyšení žádosti českých rodiček, které dlouhodobě upozorňují na to, že závěry medicíny založené na důkazech doporučují péči nejlépe jedné porodní asistentky o těhotnou, rodící a šestinedělku a její dítě, s využitím péče lékaře dle potřeby, jako nejzdravější zdraví fyzické i psychické.

Při bližším pohledu je zřejmé, že změna je pouze kosmetická: nově může výkon za porod vykazovat pojišťovně i v porodnici zaměstnaná porodní asistentka. Vše jinak zůstává řízeno lékaři. Není možná pojišťovnou hrazená péče porodní asistentky o těhotnou. O “vhodnosti” péče porodní asistentky u porodu i nadále rozhoduje lékař, který ženu přijímanou do porodnice vyšetří.

Ani druhá zmiňovaná novinka, možnost ambulantního porodu, není změnou oproti současnému stavu. Právní legislativa nebrání a nebránila rodičům a dětem odejít pár hodin po porodů domů. Bránil se pouze systém: mylným vydáváním doporučení ministerstva zdravotnictví za zákon, upozorňováním policie a odborů sociálně-právní ochrany dětí na tyto rodiny, a zejména nedostupností následné domácí péče pro šestinedělky a jejich děti. Nové je pouze přiznání existence této šikany (nová metodika připomíná, že dřívější odchod z nemocnice ani neprokázání zajištěné péče není dostatečným důvodem k ohlášení rodiny OSPOD) a její proměna v šikanu výhradně zdravotní. Nadále v pokynu čteme důrazná varování před odchodem dříve než 72 hodin po porodu, nadále slyšíme pouze rizika, nadále chybí zřízení nebo aspoň podpora následné zdravotní péče.

Přitom pro inspiraci netřeba chodit daleko. V Evropě je jedna země o stejném počtu obyvatel i narozených dětí ročně jako ČR, s dlouhodobě lepšími výsledky, jak v počtu dětí mrtvě narozených, tak zemřelých v prvním měsíci i do jednoho roku života. Liší se jednou podstatnou věcí: veškerá péče o těhotnou, rodící a šestinedělku a její dítě je řízena porodními asistentkami.

Tou zemí je Švédsko. Porodní asistentka – vysokoškolsky vzdělaná zdravotnice – se ve Švédsku o těhotnou stará, sleduje ji, diagnostikuje problémy, které konzultuje s lékaři, a pokud jsou vyřešeny, vrací se žena do její péče. Porodní asistentky vedou porodní sály, řídí příjem rodících, asistují samy i u porodů s epidurálem (spolu s anesteziologem), indikují některé léky. Porodníci jsou voláni jen k operacím. Po porodu se o matku i dítě také stará porodní asistentka, v případě odchodu do 24h provádí u rodiny screeningové odběry a rodiče s ní mohou udržovat i po šestinedělí kontakt a obracet se na ni v případě problémů. Celá tato péče je proplácena z daní.

Výsledky švédského systému péče jsou vynikající a dlouhodobě lepší než české. Zatímco v ČR porodí císařským řezem téměř čtvrtina žen, v Švédsku jen 17%. Z českých porodnic odchází více než polovina žen s rozstřiženou a sešitou vaginou, ve Švédsku pouze ty, které porodily kleštěmi nebo s pomocí vakuového zvonu (7%). Zatímco v ČR odejde do 2 dnů po porodu domů jen půl procenta rodiček, ve Švédsku je to 75%!

Švédští rodiče odcházející 6-24h po porodu dostávají doporučení k péči o novorozence. Tím prvním je “Vaše dítě potřebuje trávit co nejvíce času, nejlépe nepřetržitě, kůže na kůži s matkou nebo otcem. Kojte dle potřeby”. (První informace pro české rodiče podle nové metodiky zní: “V prvních hodinách po porodu hrozí vyšší riziko náhlého úmrtí dítěte”). Další jsou orientační informace o rodičovské kontrole barvy kůže, stolice, šednutí apod. A všichni rodiče mají kontakt na porodní asistentku, se kterou mohou vše probrat.

Obyčejná švédská péče, založená na rodičovských kompetencích a porodních asistentkách, zajišťuje švédským dětem stejné či lepší zdraví než dětem českým, které stát i zdravotníci vidí jako neustále ohrožené riziky i vlastními rodiči a výhrůžkami je před nimi aktivně “ochraňuje”.
Český stát s humbukem a pod rétorikou změny potvrdil status quo: česká porodní péče zůstává zcela pod kontrolou lékařů. Péče porodních asistentek zůstává závislá na indikaci lékaře a v ČR mnohde prakticky nedostupná. S jejich péčí o těhotnou český systém nadále nepočítá vůbec. Vědecké poznatky i skandinávská praxe jsou přitom ujištěním, že péče nejlépe jedné porodní asistentky, která podporuje, sleduje, diagnostikuje a jen v případě potřeby přizývá lékaře ke spolupráci, je šetrná, finančně efektivní a hlavně zdravotně výhodná pro dítě i pro jeho matku.