Kontakt: pavlikova@biostatisticka.cz

Blog

Manipulace novorozeneckou úmrtností – už zase?

V neděli 26. dubna 2015 vydala ČTK zprávu (kterou převzala další média) zveřejňující informaci o míře perinatální úmrtnosti v ČR za rok 2014. Zpráva ČTK cituje vědeckého sekretáře ČGPS Petra Velebila, který se sběrem perinatálních dat dlouhodobě zabývá a zastupuje ČR ve vědeckém výboru Europeristat.

Pomiňme fakt, že titulek zprávy je zavádějící, protože nikde v textu informace o novorozenecké úmrtnosti, tedy úmrtnosti živě narozených dětí do 28 dne života, nezaznívá. Z kontextu zprávy je zřejmé, že tímto byla míněna tzv. časná novorozenecká úmrtnost, tedy do 7 dne života. Nebudu se ani příliš zastavovat u skutečnosti, že číslo uváděné v druhé větě, 4.7 promile, se zjevně týká úmrtnosti perinatální a nikoli novorozenecké (která zahrnuje dle definice adoptované v roce 2012 všechny děti narozené s porodní vahou nad 500g včetně mrtvorozených). Toto je víceméně vysvětleno v další části zprávy a svědčí spíše o nedbalosti a nepochopení pracovníků ČTK. Gros článku vyzdvihuje kvalitu české organizace péče o předčasně narozené děti a organizaci perinatologických center, která je z technického hlediska bezpochyby na vysoce kvalitní úrovni.

Bohužel, celá argumentace ve prospěch české perinatální péče je panem Velebilem shozena závěrečným odstavcem, cituji: “Přínos center dokumentoval Velebil i srovnáním se zeměmi, kde je velký podíl domácích porodů. Nizozemsko s největším podílem porodů v domácnosti má třikrát horší výsledek úmrtí po porodu v prvním týdnu života než Česká republika.” Třebaže pan Velebil sdělil nezpochybnitelný fakt (podle zdrojů Europeristat byla časná novorozenecká úmrtnost v Nizozemí v roce 2010 2.8 promile, zatímco v ČR 1.0 promile), spojení v jedné větě s domácími porody je čistě účelové a manipulativní. V následujících bodech ukážu proč.

1. Časná novorozenecká úmrtnost vypovídá do velké míry čistě o tom, jak úspěšná je perinatální medicína v zajištění přežití v prvním týdnu života a také jaká strategie zachraňování extrémně předčasně narozených dětí se v dané zemi používá. Nevypovídá nic o tom, jak novorozenci přežívají v širším časovém horizontu. Již v úseku 1 měsíce (do 28 dní) je dle údajů Europeristat z roku 2010 v Nizozemí novorozenecká úmrtnost pouze 2x vyšší, v horizontu 1 roku je kojenecká úmrtnost jen 1.5x vyšší a pokud uvážíme šanci těhotné ženy v 22tt, že její dítě se nedožije 1 roku života, pak v Nizozemí je pouze 1.3x vyšší než v ČR (v Nizozemí se z 1000 prenatálních dětí dožije 1. roku života 990 dětí, zatímco v ČR 993). Stále je situace v Nizozemí o něco horší než v ČR, ale už to nezní tak dramaticky.

2. Velká kohortová studie, která se zabývala časnou novorozeneckou a novorozeneckou úmrtností v Nizozemí, opakovaně ukázala (v roce 2009 a rozšířeně v roce 2014), že děti nizozemských žen, které se rozhodly v souladu s národním zdravotním systémem porodit doma, umírají stejně často jako děti stejně rizikových žen (Nizozemí k tomu má propracovanou klasifikaci a tuto infromaci lze velmi snadno zjistit), které se rozhodly porodit v porodnici (viz např. Table 2 v uvedené studii). Snadným pohledem do publikované literatury je možné si ověřit, že nizozemské perinatální výsledky jednoznačně nejsou způsobeny oblibou porodů doma. Důvody pro vyšší novorozeneckou úmrtnost než v některých podobně vyspělých zemích se nizozemští vědci pochopitelně zabývají a shledávají rezervy právě v péči o předčasně narozené děti, která však nesouvisí s tím, že si velká část nizozemských žen v termínu volí porod mimo zdravotnické zařízení. Další důvody pak mohou být socioekonomické – zejména ženy žijících v přistěhovaleckých komunitách nemají často dobrý přístup k prenatální péči.

Pro ilustraci výše zmiňovaných dat přikládám tabulku, která uvádí počty dětí narozených po 22tt, počty dětí živě narozených, počty dětí zemřelých prenatálně, do 7 dní, do 28 dní a do roka po porodu, spolu s vypočtenými mírami úmrtnosti, pro ČR, Švédsko, Dánsko, Norsko, Island a Nizozemí, v roce 2010 (zdroj Europeristat). Z těchto dat si lze snadno udělat představu, jak to s “prvním místem ČR v Evropě” přibližně reálně je a jak vypadá například ve srovnání s Dánskem, kde je těhotenská a porodní péče převážně v gesci porodních asistentek a kde přes jedno procento žen rodí mimo zdravotnické zařízení. Shrnující novější údaje zpracované Europeristatem bohužel zatím nejsou veřejně k dispozici a nejsou ani ty české – zatímco běžně vydává ÚZIS předběžnou zprávu za uplynulý rok na jaře a úplnou do podzimu, je poslední zveřejněnou publikací ÚZIS ročenka Rodička a novorozenec za rok 2012. Údaje uváděné panem Velebilem tak ani nelze nijak ověřit a doplnit.

počet narozených zemřelí úmrtnost
po 22tt živě prenatálně do 7 dní do 28 dní do 1 roku prenatální perinatální časná novorozenecká novorozenecká do 1 roku prenatálně od 22tt do 1 roku
ČR 116920 116399 521 119 196 313 4.5 5.5 1.0 1.7 2.7 7.1
Island 4889 4886 17 6 5 11 3.5 4.7 1.2 1.0 2.3 5.7
Švédsko 115135 114706 429 132 180 278 3.7 4.9 1.2 1.6 2.4 6.1
Norsko 62612 62378 234 94 124 177 3.7 5.2 1.5 2.0 2.8 6.6
Dánsko 63513 63273 240 98 122 168 3.8 5.3 1.5 1.9 2.7 6.4
Nizozemí 178838 177817 1021 502 587 695 5.7 8.5 2.8 3.3 3.9 9.6

Je bezpochyby skvělé, že český způsob organizace perinatální péče o předčasně narozené děti přináší dobré zdravotní výsledky. Je ovšem politováníhodné, že je používán jako argument v nesouvisející oblasti péče o děti v termínu porodu, navíc odborníkem, který by měl právě ty souvislosti dokumentované odbornou literaturou dobře znát.

Zdroje

Perinatal mortality and morbidity in a nationwide cohort of 529,688 low-risk planned home and hospital births.
de Jonge A, van der Goes BY, Ravelli AC, Amelink-Verburg MP, Mol BW, Nijhuis JG, Bennebroek Gravenhorst J, Buitendijk SE.
BJOG 2009 Aug;116(9):1177-84

Perinatal mortality and morbidity up to 28 days after birth among 743 070 low-risk planned home and hospital births: a cohort study based on three merged national perinatal databases.
de Jonge A, Geerts CC, van der Goes BY, Mol BW, Buitendijk SE, Nijhuis JG.BJOG 2015 Apr;122(5):720-8.