Kontakt: pavlikova@biostatisticka.cz

Blog

Je nemocnice nejbezpečnější místo pro porod?

Společně s Adélou Hořejší jsem byla pozvána do oxforského typu debaty Salonu Republiky, kterou uspořádali studenti sociologie Univerzity Hradec Králové. Tezi “Je jediné bezpečné místo pro porod nemocnice?” hájili bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger a vedoucí lékař porodních sálů Fakultní nemocnice Hradec Králové Marian Kacerovský.

Základní myšlenkou mého úvodního příspěvku a prezentace je konstatování, že úvodní otázka není položena správně. Problémem není místo, ale způsob péče. Úvodní tezi jsem tedy přeformulovala a odpověděla na ni následovně:

Je nemocnice nejbezpečnější místo pro porod?

V médiích, diskusích a bohužel i na odborném poli jsou setrvale kladeny do opozice porody definované místem, kde se odehrají, tedy nemocnice vs. domov rodičky. Co je ale ve skutečnosti v opozici, není vůbec místo, ale dvě základní paradigmata, dva základní pohledy na porod a na rodící ženu a její dítě. Na jedné straně je to paradigma medicínské. Jeho základní charakteristikou je potřeba kontroly zdravotníka (lékaře, ale i porodní asistentky v tomto duchu vzdělávané) nad celým procesem. Tuto kontrolu realizuje a udržuje intervencemi. Základním cílem, hodnotou, je počet přeživších dětí, od kterého odvozuje svoji úspěšnost. Na druhé straně stojí paradigma porodní asistence. Jeho základní charakteristikou, myšlenkou, je to, že kontrolu nad porodem, nad dítětem a nad tím, co se s nimi děje, má rodící žena. Zdravotník – zpravidla samostatná porodní asistentka – má roli zejména podpůrnou a observační, proces sleduje a intervenuje pouze ve skutečně akutní situaci. Jejím základním cílem, hodnotou, je kompetentní matka a zdravá dyáda matka-dítě, a to zdraví komplexní, v celém bio-psycho-sociálním rozměru.

Od rozdílnosti pohledu na úspěch jím poskytované péče se pak odvíjí i definice bezpečí.

Co přináší medicínské paradigma (údaje z ČR z publikací ÚZIS a od klinické psycholožky Michaely Mrowetz):


  • čtvrtina žen s rozříznutým břichem, a polovina z těch zbylých s rozříznutou pochvou. Lze toto označit jako bezpečí?
  • 90000 dětí ročně je na několik hodin – nejméně – upřeno jediné místo, které jsou schopny vnímat jako bezpečné – náruč jejich matky. Opravdu lze toto označit za bezpečí?
  • 500 prenatálních dětí ročně je lékaři – advokáty bezpečné péče – doporučeno k usmrcení.
  • U 3000 žen ročně se rozvine posttraumatická stresová poruchy, která vzniká při ztrátě kontroly nad situací a pocitu ohrožení života vlastního nebo někoho blízkého; to má vážné důsledky v jejich dalším životě a životě celé rodiny. Žen, které vykazují některé z příznaků, se odhaduje ještě 10x více. Stále je to bezpečná péče?

Co přináší paradigma porodní asistence: (údaje ze Švédska, Dánska, kde je primárním pečovatelem o těhotnou a rodící porodní asistentka, tyto státy vykazují dlouhodobě srovnatelné nebo lepší perinatální výsledky než ČR, a od klinické psycholožky Michaely Mrowetz):

  • s rozříznutým břichem dvakrát méně žen, s rozříznutou pochvou 4x méně žen.
  • Separace? Z výzkumu Michaely Mrowetz je primárním důvodem pro to, proč ženy volí kontinuální péči porodní asistentky – a v českém prostředí jsou tím dovedeny k porodu doma – je potřeba poskytnout dítěti bezpečné a stálé prostředí své náruče, dalšími důvody je minimalizace intervencí a vyhnutí se traumatu, místo porodu je až v druhé desítce uváděných důvodů.

Celým problémem domácích porodů a péče porodní asistentky tak není místo, kde se odehrávají, ale zejména to, co společnost vidí a přijímá ve významu slova bezpečí. Je pro vás – je pro nás – bezpečné to, co zajistí čisté přežití? Bez ohledu na další “vedlejší efekty”? Nebo je pro nás – pro vás – hodnotou to, co kromě zdraví podporuje i kompetence, jistotu a v konečném důsledku nezávislost na autoritách a vlastní svobodu?

Další zdroje:

Posttraumatická stresová porucha (PSTD) po porodu – diagnostika a terapie.
Mrowetz M., Psychiatria – psychoterapia – psychosomatika 2013, 20(1):56-64.

Motivy žen k plánovanému porodu mimo zdravotnická zařízení v ČR.
Mrowetz M., seminář “Domácí porody- krok kupředu či zpět” Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 27. března 2012