Kontakt: pavlikova@biostatisticka.cz

Blog

Analýza dat o rodičkách z registru NRC – 2. část – císařské řezy

Druhá část analýzy vypracované pro Platformu zdravotních pojištěnců v září 2015. Konkrétní připomínky vítány na kontaktním emailu nebo FB stránce. Celá analýza je v podobě PDF dokumentu ke stažení zde.

← První část analýzy najdete zde

Data v této části pochází z databáze všech pojištěnců českých zdravotních pojišťoven z výjimkou pojišťovny 205 (vysvětlení v úvodní části). Protože neočekáváme, že by provedení porodnických výkonů bylo závislé na pojišťovně rodičky, považujeme takto očištěná data za dostatečně reprezentativní pro celé zdravotnické zařízení.

Císařský řez

Za období 2009-2013 stoupla míra císařských řezů v ČR dle evidence NRC o 4 procentní body. Evidence ÚZIS ukazuje prakticky stejné hodnoty. Pro srovnání doplňujeme vývoj celostátní míry císařských řezů od roku 2000 (zdroj ÚZIS) a ve Švédsku (zdroj ročenka Graviditeter, förlossningar och nyfödda barn, která obsahuje i podrobné členění na kraje a na jednotlivá zdravotnická zařízení pro celou řadu výstupů a intervencí). Je zjevné, že zatímco v ČR se míra císařských řezů za uplynulých 13 let zdvojnásobila, ve Švédsku, v zemi s perinatálními výsledky konzistentně stejnými nebo lepšími než ČR a systémem založeným na porodních asistentkách, zůstala prakticky stejná.

zdroj 2009 2010 2011 2012 2013
Národní referenční centrum (NRC) – míra v % 21.8 23.3 24.0 25.3 25.7
Rodička a novorozenec (ÚZIS) – míra v % 21.7 23.0 24.4 25.0 25.6

Následující tabulka a graf ukazují, jak se od roku 2009 posunuly porodnice v kategoriích dle míry císařských řezů. Kategorie byly zvoleny následovně:

  • míra 10% a méně + 15% a méně (doporučení WHO)
  • 15-20% (dle WHO optimální i pro větší zařízení)
  • 20-25% (pod celostátním průměrem)
  • 25-30% (nad celostátním průměrem)
  • nad 30% a nad 35% – tady už by se měla pohybovat maximálně specializovaná pracoviště

V grafu je patrný celkový posun českých porodních zařízení směrem k vyšším počtům císařských řezů během sledovaných pěti let. Ukazuje se, že pod 15% císařských řezů zůstalo pouze 5 zařízení z původních 17, zatímco do skupiny 30% a více se přesunulo ke třem zařízením z roku 2009 dalších 11.

2009 2013
podíl císařských řezů ke všem porodům počet ZZ % ZZ počet ZZ % ZZ
méně než 10% 1 1.1 1 1.1
10-15% 16 17.0 4 4.3
15-20% 31 33.0 18 19.1
20-25% 28 29.8 27 28.7
25-30% 15 16.0 30 31.9
30-35% 3 3.2 12 12.8
35% a více 0 0.0 2 2.1
celkem 94 100.0 94 100.0

Perinatologická a intermediární centra

Je přirozené očekávat, že vysoké míry císařských řezů budou mít zejména perinatologická centra. Není to však nutností. Následující tabulka ukazuje, že i mezi perinatologickými centry byly v roce 2013 rozdíly až dvojnásobné. Dvě z perinatologických a polovina (nyní) intermediárních je v celkové míře císařských řezů pod celostátním průměrem.

Perinatologické centrum (PCIP) míra CŘ 2013 [%] Intermediární centrum (PCIMP) míra CŘ 2013 [%]
Ústav pro péči o matku a dítě Praha 40.6 Oblastní nemocnice Kolín 31.5
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 36.4 Pardubická krajská nemocnice 28.9
Fakultní nemocnice Olomouc 33.6 Nemocnice Havlíčkův Brod 26.5
Fakultní nemocnice Ostrava 30.8 Oblastní nemocnice Kladno 26.4
Fakultní nemocnice Hradec Králové 30.8 Karlovarská krajská nemocnice Karlovy Vary 25.6
Nemocnice České Budějovice 30.4 Thomayerova nemocnice Praha 25.6
Krajská zdravotní – Ústí nad Labem 29.9 Oblastní nemocnice Mladá Boleslav 25.3
Krajská nemocnice T. Bati. Zlín 28.0 Nemocnice Hořovice 25.3
Fakultní nemocnice v Motole Praha 26.4 Krajská nemocnice Liberec 23.9
Fakultní nemocnice Plzeň 26.2 Městská nemocnice Ostrava 23.0
Krajská zdravotní – Most 23.9 Nemocnice na Bulovce Praha 19.4
Fakultní nemocnice Brno 20.7


Regionální rozdíly v míře císařských řezů

Celkový vývoj míry císařských řezů podle krajů je prezentován v následující tabulce a grafu. K největšímu nárůstu mezi lety 2009-2013 došlo v Olomouckém kraji, kde průměrná míra císařských řezů (tedy nejen v perinatologickém centru, ale v celém kraji) překročila v roce 2013 30% a je jen o 1.2 procentního bodu nižší než v Praze. Nejnižší míra CŘ je dlouhodobě v Jihomoravském kraji, kde jsou pod republikovým průměrem všechna porodní zařízení včetně perinatologického centra FN Brno. Rozdíl mezi Jihomoravským a sousedním Olomouckým krajem je téměř 11 procentních bodů – žena rodící v Olomouckém kraji porodí 1.5x pravděpodobněji císařským řezem než žena v Jihomoravském kraji.

kraj míra CŘ 2009 [%] míra CŘ 2013 [%] nárůst z 2009 do 2013 [proc body]
Praha 27.4 31.8 4.4
Olomoucký 24.1 30.6 6.5
Moravskoslezský 23.0 27.3 4.3
Jihočeský 21.8 26.3 4.5
Středočeský 21.3 26.1 4.9
Plzeňský 24.6 25.5 0.8
Zlínský 19.7 24.3 4.6
Vysočina 20.5 24.2 3.7
Královéhradecký 19.5 24.0 4.5
Liberecký 19.2 23.3 4.0
Ústecký 19.4 22.8 3.4
Pardubický 20.0 22.3 2.3
Karlovarský 18.4 20.4 1.9
Jihomoravský 17.5 19.8 2.3


Stav a celkový vývoj míry císařských řezů pro jednotlivá zdravotnická zařízení

V následujících grafech je znázorněn vývoj hlášené míry císařských řezů v letech 2009-2013 jednotlivými zdravotnickými zařízeními. Grafy jsou pro lepší orientaci rozděleny podle krajů. Celorepublikový průměr je v každém grafu vyznačen tmavě šedou silnější čárou.

  • Praha: s výjimkou ÚPMD a VFN se pražské porodnice pohybují v pásmu průměru, Na Bulovce a Thomayerova spíše pod průměrem, nikoli však pod 15%.
  • Středočeský kraj: Míra CŘ se pochybuje v širokém pásu okolo republikového průměru, pod 15% ale není žádné ze zařízení. Výjimku tvoří Kolín s 30%, Kladno se zvláštním jednoročním výkyvem z běžných 25% na více než 40% v roce 2012 a zejména Neratovice se setrvale více než 30% a v letech 2011 a 2012 více než 40% porodů císařským řezem. Přitom jde o menší porodnici, která není ani intermediárním centrem a neočekává se, že by se starala o rizikově těhotné.
  • V Jihočeském kraji má nejnižší míru CŘ Krumlov, žádné zařízení však pod 15%.
  • V kraji Vysočina se všech pět porodnic pohybuje těsně okolo průměru, včetně intermediárního centra v Havlíčkově Brodě. Všechna zařízení mají míru CŘ pod 30%, žádné pod 20%.
  • V Plzeňském kraji mají nejnižší míru CŘ Domažlice, všechna porodní zařízení se pohybují mezi 15 a necelými 30%.
  • V Karlovarském kraji si udržuje nízkou míru CŘ Ostrov nad Ohří a také nově Sokolov. Intermediární centrum v Karlových Varech se udržuje okolo průměru.
  • V Libereckém kraji mají všechna zařízení včetně intermediárního centra v Liberci míru CŘ pod republikovým průměrem, žádné pod 15%.
  • V Ústeckem kraji si nízkou míru CŘ pod 15% udržuje zejména Chomutov a Litoměřice, ale i ostatní zařízení jsou pod republikovým průměrem, včetně perinatologického centra Most. K 30% CŘ má perinatologické centrum Ústí nad Labem a také překvapivě malá zařízení v Rumburku a Žatci (okolo 500 porodů ročně).
  • V Královéhradeckém kraji má nad průměr ke 30% perinatologické centrum Hradec Králové, ostatní centra jsou pod průměrem. Pod 15% se drželo Vrchlabí, kde ale míra CŘ setrvale před uzavřením stoupala. Překvapivé je navýšení podílu CŘ v Rychnově nad Kněžnou v roce 2013.
  • V Pardubickém kraji má nejvíce CŘ intermediární centrum v Pardubicích, ostatní zařízení jsou pod průměrem, pouze Ústí nad Orlicí se však pohybuje blízko 15%.
  • V Jihomoravském kraji má všech osm zařízení míru CŘ pod celorepublikovým průměrem, zpravidla těsně okolo 20%, včetně největšího perinatologického centra v ČR, FN Brno. Zařízení ve Vyškově je jediným porodním zařízením v ČR, které si míru CŘ udržuje pod 10%.
  • Ve Zlínském kraji má pouze Uherské Hradiště míru CŘ okolo 15%, ostatní zařízení, včetně perinatologického centra ve Zlíně, se pohybují přesně na republikovém průměru.
  • Naopak v Olomouckém kraji mají všechna centra kromě Prostějova míru císařských řezů nad republikovým průměrem, zhusta nad 30%. Je to po Praze kraj s největší mírou císařských řezů v republice, a to přesto, že má jen jedno perinatologické centrum v Olomouci.
  • Porodní zařízení v Moravskoslezském kraji patří také spíše mezi ty s nadprůměrnou mírou CŘ. Všude kromě Havířova je míra CŘ nad 20%. Perinatologické centrum ve FN Ostrava se udržuje okolo 30%, podobná situace je i ve Vítkovicích a Karvinné.

Stav a celkový vývoj míry císařských řezů pro jednotlivá zařízení

(grafy lze zvětšit kliknutím na ně, otevře se větší verze v samostatném okně)

Stav a celkový vývoj míry císařských řezů pro jednotlivá zařízení

(tabulku lze zvětšit kliknutím na ni, otevře se větší verze v samostatném okně)

← První část analýzy najdete zde